CO2 lasery v estetické a plastická chirurgie

Estetická chirurgie využívá moderních metod, které zařazujeme do fototerapie. Vzdělávací kurz České lékařské komory o fototerapii měl svou chirurgickou sekci, kterou přednášel prim. MUDr. Vlastimil Víšek. Přinášíme  základní prezentaci této jeho přednášky. Ostatní prezentaci najdete v sekci fototerapi na tomto portálu.

Zákroky v estetické a plastické chirurgii

POKLES KŮŽE A VRÁSKY NA OBLIČEJI

Projevy fyziologického stárnutí kůže můžeme velmi dobře sledovat na obličeji a krku. Kůže s přibývajícím věkem se méně přimyká k podkoží, povadá, stále volněji visí a vlivem svalové funkce přibývají na ní vrásky. Ztrátou vlastní i svalové kontraktility klesá, tvoří se převisy a valy, zejména v dolních partiích obličeje, horních částech krku, kolem nosolícních rýh a pod bradou. Tento stav, který je označován jako ptóza obličeje, obvykle nastupuje po 40. až 45. roce věku a s přibývajícím věkem se prohlubuje. Dokud je zachována kontraktilita kůže a obličejových svalů, je nejvhodnější nechirurgické řešení pomocí elektrokosmetiky (elektrolipolýza či face myolift). Zpravidla po 60. roce je kontraktilita vlastních struktur malá, tehdy přistupujeme k chirurgickému zákroku.  Obecně je vhodné poučit klientku v tom smyslu, že se dá zhruba říci: do přibližně 60 let věku jsou výhodnější nechirurgické metody, nad 60 let chirurgický zákrok. Mladší klienti, kteří podstupují operaci v mladším věku, musejí počítat s poměrně krátkodobým účinkem.

K nápravě popsaného stavu se používá radikální plasticko-chirurgický zákrok, který se obvykle nazývá facelifting (pozor nezaměňovat s nechirurgickým zákrokem face myoliftem). Při něm je třeba kůži zvednout ve značném rozsahu až do těsné blízkosti kožních valů a převisů, symetricky vypnout, nadbytek odříznout a kůži pevně zavěsit. Součástí uvedeného výkonu je též zřasnění a vypnutí povrchového systému svalů a vazivových blan tváře (odborně nazývaného superficiální muskuloaponeurotický systém tváře, používá se zkratka SMAS), zjednodušeně řečeno se jedná o vypnutí povrchových svalů a dalších důležitých podkožních struktur. Vypnutím těchto struktur je výrazně prodloužena doba trvání relativně optimálního efektu operace. Výsledné pooperační jizvy musí být uloženy pokud možno v přirozených liniích štěpitelnosti kůže, aby byly co nejjemnější. Po operaci celkově ochablého obličeje probíhají z vlasaté části spánkové krajiny na tvář těsně před boltec, pod ušním lalůčkem směřují šikmo vzhůru záušním prostorem a na hranici vlasů směřují dolů na šíji. Zákrok je prováděn za přítomnosti anesteziologa, buď v tzv. analgosedaci (hluboký spánek, ze kterého je pacientka probuditelná, bez zavedení narkotizérské trubice do průdušnice), nebo v celkové endotracheální narkoze, tedy se zavedením trubice do průdušnice. Operovaná oblast je navíc napuštěna roztokem anestetika.

V pooperačním období doporučujeme klid na lůžku v polosedě v rámci domácího léčení, při bolestech analgetika, nutné jsou opakované převazy. Pacientka si myje vlasy pátý den po operaci, stehy se odstraňují za 12 až 14 dnů. S odstupem několika týdnů jsou operační stopy minimální. Jemné jizvy před boltci v místě fyziologické rýhy jsou téměř neznatelné. Déle zůstávají růžové a tužší jizvy v krajině za ušním boltcem, případně na šíji. Časem i ty zblednou a změknou, a protože jsou umístěny ve vlasech, jsou nenápadné a je možno je snadno skrýt.

VRÁSKY A VÁČKY NA VÍČKÁCH

S přibývajícím věkem jemná kůže víček ochabuje, ztrácí elasticitu a ztenčuje se, vrásky na víčkách a v okolí se množí. Zeslabená svalová vlákna kruhového svalu očního umožňují výhřez výběžků intraorbitálního (nitroočnicového) tuku. Tak dochází k typickému obrazu, charakterizovanému výrazným kožním nadbytkem v rozsahu celého víčka s vyklenutím plochy v místě tlaku tukového tělesa.

Podstatou vyhlazení kožních vrásek a odstranění převisů je vypnutí kůže a redukce jejího nadbytku. Operace víček je jedna z nejčastějších. Po vynětí nadbytečného pruhu kůže šetrně rozpreparujeme kruhový oční sval poblíž vnitřního koutka oka a tuková tělíska odstraníme. Někdy tukové výhřezy vyjmeme též ze zevní třetiny víčka. Několika stehy samovstřebatelným šicím materiálem je sval sešit, zpevněn a následně sešita kůže. Zákrok je prováděn v místním znecitlivění.

V pooperačním období doporučujeme klientkám časté přikládání ledových obkladů na horní víčka, klidový režim po dobu asi jednoho týdne. Stehy jsou odstraňovány za 4 až 5 dnů. Výsledná jizva je uložena v přirozené vrásce horního víčka a po několika týdnech téměř není patrná.

Kosmetický zákrok na dolních víčkách je mnohem méně častý. Je spojen s řadou rizik v pooperačním období, také technika operace je zcela odlišná oproti plastice horních víček. Její podstata spočívá ve zvednutí kůže od spodiny v celém rozsahu dolního víčka, v odstranění případných tukových výhřezů, ve vypnutí kůže s jejím vysunutím vzhůru a vynětí nadbytku. Výkon je prováděn v místním znecitlivění. V pooperačním období musí klientka důsledně dodržovat klidový režim aspoň jeden týden, ležet na zádech s minimálně podloženou hlavou, ve  tří- až čtyřhodinových intervalech přikládat ledové obklady. Stehy odstraňujeme za 4 až 5 dnů po operaci. Jizva je umístěna v přirozené linii štěpitelnosti kůže dolního víčka těsně pod řasami a od zevního koutku oka pokračuje ještě do vzdálenosti asi 1 cm. Jak již bylo zdůrazněno, popsaná operace nemusí mít vždy optimální výsledek, proto je prováděna ne příliš často a až po důkladné rozvaze. 

VRÁSKY ČELA 

Kůže čela je poměrně pevně fixována ke spodině, proto stárnutím tak nápadně neklesá jako v jiných oblastech obličeje. Dochází však ke zmnožování a prohlubování horizontálně probíhajících vrásek. Tento stav upravujeme vypnutím kůže celého čela vzhůru a na spánky s odstraněním nadbytku kůže. Výsledná jizva po řezu je umístěna na hranici nebo těsně za hranicí vlasů. Může být do jisté míry nápadná, neboť tímto zákrokem bývá poněkud změněna vlasová hranice. Žena však může tuto jizvu začesat. Operace je prováděna v analgosedaci nebo celkové narkóze se zavedením trubice do průdušnice, operační pole je navíc infiltrováno roztokem anestetika (stejné jako u operace ptózy obličeje). V pooperačním období doporučujeme opakované převazy, klidový režim asi 2 týdny, přikládání kompresivního obvazu. Vlasy je možno umýt po 5 dnech, stehy odstraňujeme dvanáctý až čtrnáctý den po operaci.

VADY NOSU

Nos se nalézá v centrální části obličeje a s trochou nadsázky lze říci, že se jedná o nejviditelnější a nejnápadnější část lidského těla. Úchylky tvaru nosu jsou velmi variabilní, jak ve směru nadbytku, tak ve směru nedostatku. Setkáváme se i s kombinací.vad. Pro jednoduchost je možno rozdělit deformity na:

1.vady nosu měkkého ( chrupavky hrotu, křídel, přepážky)

2.vady nosu tvrdého (vlastní nosní kůstky a kostěná přepážka)

3.kombinace vad nosu tvrdého  měkkého.

Kosmetické operace nosu je možno provádět v místním znecitlivění. Na některých pracovištích je však dávána přednost kombinaci celkové narkózy se zatubováním do průdušnice a místního anestetika. Přístupem z vnitřku nosu (odborně nazývaným intranasálním), kdy řez je skrytý a vedený uvnitř nozdry několik milimetrů od jejího okraje, je možno získat poměrně dobrý přístup k chrupavkám i ke kostním strukturám. Podle typu deformity provádíme např. úpravu chrupavek (korekce nosu širokého, bambulovitého, špičatého, oploštělého, zdvojeného, s převislým hrotem apod.), nebo zákrok na kostře (hrbol, široká či úzká kostra nosu, deviace do strany apod.). Někdy operační zákrok spočívá v kombinaci korekce deformity měkkého i tvrdého nosu (např. u tzv. sedlovitého nosu). Výkon je zakončen stehem sliznice uvnitř nozdry samovstřebatelným materiálem, zavedením tamponády do nozder a přiložením sádrové dlažky na hřbet nosu. Tamponádu z nozder v závislosti na rozsahu operace odstraňujeme obvykle za 2 až 4 dny, sádrovou fixaci zevně modelující nos ponecháváme 5 až 10 dnů. Operovanou osobu je nutno upozornit, že v pooperačním období po dobu několika týdnů může být nos na dotek citlivý, tuhý případně lehce zduřelý. Proto výsledek operace je možno posoudit až po stabilizaci stavu, tedy asi po 4 až 6 týdnech.